neděle 28. ledna 2018

Jak používat hydroxid sodný při výrobě mýdel



Mnoho nadšenců přírodních mýdel je odrazeno od jejich výroby tím, že se obávají možnosti poleptání hydroxidem sodným. Jaké má hydroxid vlastnosti a jak se nebezpečí můžeme vyhnout?

Základní surovinou při výrobě mýdel je hydroxid sodný. Je to zásaditá sloučenina, která reaguje s použitými oleji (což jsou kyseliny) a vytvoří z nich mýdlo. Veškerý hydroxid se v reakci s tuky přemění na mýdlo, ve výsledném výrobku se při správném postupu výroby již nenachází. Hydroxid se u nás nejčastěji dodává ve formě kuliček v plastových lahvích s bezpečnostním víčkem. Lahev lze otevřít jen po silném stlačení víčka a jeho otočením. Hydroxid je žíravina, což znamená, že při kontaktu s okolními látkami je může zničit nebo poškodit. Pokud si prostudujete následující rady a budete se jimi řídit, máte velkou pravděpodobnost, že vám a vašemu okolí hydroxid neublíží.


1. Před skladováním se ujistěte, že jste lahev správně uzavřeli. Víčko jde otevřít sice velmi těžko, ale raději ji i tak uložte mimo dosah dětí. Při používání hydroxidu buďte vždy velice pozorní a opatrní.

2. Ochranné pomůcky – používejte ochranné brýle, gumové rukavice, pracovní plášť. Gumové rukavice neslouží pouze k ochraně před vystříknutím nebo politím hydroxidem. Zabraňují také kontaktu výparů hydroxidu s pokožkou. Při jejich nepoužití může pokožka svědit, červenat nebo se odlupovat. Se získáním zkušeností tyto pomůcky pravděpodobně časem odstraníte, ikdyž byste je měli používat stále. I při běžném vaření v kuchyni se Vám 364 dnů v roce daří a jeden den Vám hrnek nepozorností spadne.

3. Správné množství surovin – mýdlo vyrobíte z každého tuku, ale každý tuk potřebuje jiné množství hydroxidu sodného, aby se z něho stalo mýdlo. Začátečníkům se tedy doporučuje použít již hotový recept, kde je množství hydroxidu spočítáno odborníkem a praxí již ověřeno. Všechny suroviny poté velice pečlivě odvažte na přesné digitální váze, aby jich do výroby vstupovalo správné  množství dané receptem. Nelze mezi sebou zaměňovat tuky, jelikož každý potřebuje to své množství hydroxidu. Pokud chcete použít jiný tuk, než který je v receptu, je potřeba množství hydroxidu přepočítat.

4. Správný výběr nádob na výrobu - do jedné nádoby odvažte správné množství hydroxidu sodného, její materiál není tak důležitý, zde nebude docházet k reakci. Do druhé nádoby odvažte vodu. Do této nádoby poté budete sypat hydroxid sodný, proto její výběr je důležitý. Při reakci dochází k zahřátí směsi až na 90 °C. Použijte spíše hlubší a stabilní nádobu, která se nesnadno převrátí. Doporučují se keramické a skleněné nádoby, ale máme zkušenost, že i varné sklo se směsí hydroxidu prasklo při vysoké teplotě. Smalt může být někdy hydroxidem narušen, plast pokroucen. Jako nejvhodnější materiál tedy doporučuji nerez. Nádoba může mít  hubičku na nalévání, aby tekutina nestékala mimo. Lépe se Vám bude držet nádoba s uchem. 

 
velký hrnek vlevo - s rozpuštěnými tuky
hrnek vpravo - s roztokem vody a hydroxidu
 hrnek vpředu na odvážení hydroxidu - s digitálním teploměrem

5. Směs se míchá nerezovou lžící. Při této fázi začínají ze směsi unikat nepříjemné výpary, které nutí ke kašlání. Zároveň mohou působit na pokožku tak, že svědí a červená. Nenahýbejte se nad nádobu, snažte se částečně odvrátit obličej. Provádějte tuto činnost venku nebo u otevřeného okna.

6. Při sypání hydroxidu do vody dbejte na to, aby se Vám žádná kulička nikam nezakutálela. Pokud se tak stane a na místě zůstane, přijme vlhkost z ovzduší a na předmětu vyžere díru (tkanina) nebo zanechá bílý flek (dřevěné podlahy, nábytek).

7. Se vzniklým roztokem manipulujte velice opatrně, jelikož jeho koncentrace je vysoká. Je lepší vyrábět v době, kdy nejsou přítomny děti. Roztok při chladnutí vypadá jako čistá voda a nezapáchá, dávejte pozor, aby se z něho nenapilo nějaké zvíře. Při průběžném měření teploty směsi vždy teploměr  odložte do nádoby, ve které zbytky hydroxidu na teploměru materiál neponičí. Může to být například nádoba, do které jste hydroxid odvažovali.

8. Nádoba, ve které budete mít připravené tuky, je nejlepší také nerezová. Do ní budete postupně lít hydroxid sodný za současného míchání mixérem. V této fázi může dojít k vystříknutí například při neopatrném použití mixéru.

9. Je samozřejmě lepší mít všechny pomůcky vyhrazené pouze na výrobu mýdel. Ale kdybyste některé nádoby poté používali v kuchyni, nemělo by se nic stát. Veškeré nádobí řádně umyjete a pokud by nějaký zbytek hydroxidu přeci jen někde zůstal, přemění se na sodu, která tělu neublíží.

10. Ochranné rukavice používejte i při mytí pomůcek od zmýdelněné směsi. V opačném případě hydroxid na ruce působí a porušuje pokožku.

11. Po 24 hodinách mýdlo vyjměte z nádoby, nakrájejte a nechte volně rozložené ještě dozrát  4 týdny ve větrané místnosti. Z mýdla se ještě vylučuje hydroxid sodný. Před použitím mýdla překontrolujte jeho pH pomocí pH papírků. Mýdlo navlhčete trochou vody, rozetřete, přiložte papírek a jeho zabarvením zjistěte pH, které by mělo mít hodnotu mezi 7 – 9.


12. Pokud by se někomu podařilo hydroxid spolknout, doporučuje se podat dětem 1,5 dcl a dospělým 3 dcl vody a ihned zamířit do nemocnice. Je-li zasaženo oko, proplachujte ho velkým množstvím proudící vody a vyhledejte lékaře. Popáleniny kůže oplachujte dostatečně dlouho proudem vody.