Velký seriál o přírodní kosmetice - 5. díl

Velký seriál o přírodní kosmetice pomalu končí... Dnes se s Vámi rozloučíme některými dalšími kosmetickými ingrediencemi, na které byste si měli dát na obalech kosmetických výrobků pozor, a opět doporučíme přírodní alternativy.

Ze všeho nejdříve si ještě jednou připomeňme zcela základní rozdíl mezi přírodní a nepřírodní kosmetikou. Ten spočívá zejména v použití "olejové složky", bez které by se neobešel téměř žádný kosmetický výrobek. Oleje slouží k promaštění či hydrataci pokožky a poskytují řadu cenných látek, esenciálních mastných kyselin a vitamínů, jež naše pokožka, pleť i vlasy ke své výživě nutně potřebují. 

Konvenční kosmetika se s oleji vypořádává po svém. Aby mohly jednotlivé značky na trhu obstát, musejí buď snížit své náklady na minimum a pyšnit se nízkou cenou, nebo se vypořádat s velkou konkurencí tím, že svým výrobkům dodají zdání výjimečnosti a luxusu, cenu zvýší, ale náklady na výrobu stále zůstanou stejné. Tohoto lze docílit jedině používáním nejlevnějších ropných a tedy chemických produktů jako je Parrafinum liduidum nebo Petroleatum (kosmetická vazelína). Parrafinum Liquidum je směs tekutých ropných vysoce rafinovaných uhlovodíků (rafinace = čištění, při kterém se odstraňují nežádoucí nečistoty). Když si dáte takový krém či emulzi na obličej, pokožka sice krásně změkne a zhedvábní, jenomže cítíte, že krém se nevstřebal, že zůstal na povrchu, kde vytváří jakýsi pokožce cizí film. Regenerační účinek se tedy rychle vytrácí a jediné, co vám zůstane jsou ucpané póry... Tzv. Petroleatum, vazelína, je pak směs polotuhých uhlovodíků získaných z ropy. Jsou 2 typy: žlutá a bílá (to je bělená forma žluté). Vazelína má podobné účinky jako již zmíněný Paraffinum Liquidum. Jsou však značky, které se od těchto ropných produktů distancovaly a ve svých výrobcích je nahrazují o něco dražšími přírodními oleji, získanými z rostlin. Pokud se však nejedná o certifikovanou přírodní kosmetiku, stále si nemůže být spotřebitel jist tím, zda se jedná o rafinované oleje, či oleje lisované za studena, které jsou mnohokrát kvalitnější. 

Teprve certifikovaná přírodní kosmetika přichází na trh s čistými, tzv. panenskými oleji lisovanými za studena. Můžete si být tedy jisti, že výrobek, který právě držíte v ruce a kde je ve složení uveden jakýkoliv rostlinný olej, pochází pouze z těch nejkvalitnějších olejů - často také v bio kvalitě (ta se značí uvedením hvězdičky* nad danou bio ingrediencí). Jedinou výjimku snad tvoří pouze přírodní mýdla, která jako svůj zmýdelněný základ obsahují většinou oleje rafinované. Oleje lisované za studena se pak v nich vyskytují jako výživná složka, která se přidává na konci procesu výrobu. Je tomu tak z toho důvodu, že pro proces zmýdelnění jsou díky svým některým vlastnostem mnohem vhodnější oleje rafinované. Navíc by se v procesu tzv. zmýdelnění z většiny panenských olejů jejich prospěšné látky zčásti vytratily, a proto je vhodnější ty nejcennější a nejkvalitnější oleje přidávat až na samém konci výroby coby výživnou složku mýdla.

Přesto však rafinované oleje úplně nezatracujme a řekněme si ještě něco více o rozdílu mezi oleji lisovanými za studena a oleji rafinovanými. 

Rafinované oleje jsou získávány mechanickým lisováním semen či plodů dané rostliny za vyšších teplot a dále extrahovány pomocí organických rozpouštědel. Nelekejte se, rozpouštědla v oleji nezůstanou, získaná surovina se ještě dál čistí a zbavuje všech nežádoucích příměsí a nečistot v procesu zvaném rafinace. Ten zahrnuje řadu kroků – od neutralizace, při níž se olej zbaví nežádoucích volných mastných kyselin a všech případných příměsí po lisování, přes filtraci, kdy se k horkému oleji přidá bělicí hlinka, která na sebe nabalí barevné sloučeniny, a olej se pak přefiltruje, až po dezodoraci, během níž se destilací s vodní párou odstraní pachové a chuťové látky. Vznikne tak čistý tuk bez původní chuti a vůně. Jinými slovy, rafinované oleje mají jen slabý tukový pach, jinak jsou chuťově neutrální a navzájem si velmi podobné, takže je možné libovolně je zaměňovat. Při rafinaci se navíc z oleje odstraní většina škodlivin a doprovodných látek, které mohou urychlit kažení. Olej tím ale také přichází o část vitaminů a další cenné látky, vůni a chuť rostliny, z níž je vylisován. Při rafinaci navíc mohou vznikat nežádoucí transmastné kyseliny a také vysloveně škodlivé sloučeniny 3-MCPD. Tento postup však umožňuje daleko vyšší výtěžek, proto jsou rafinované oleje obecně mnohem levnější. 

Oleje lisované za studena se naopak získávají šetrným lisováním bez využití vysokých teplot a další nutné rafinace. Proto jsou také často označovány jako „panenské“, i přestože toto označení je podle evropských předpisů vyhrazeno jen pro olivové oleje. Znamená to, že nejsou dále žádným způsobem upravovány, nanejvýš jen filtrovány a odstřeďovány. Vyráběny jsou také z kvalitnějších semen a plodů, protože olej z méně hodnotných semen a plodů by už nebylo možné žádným způsobem vylepšit. Lisování zastudena je tedy mnohem šetrnější varianta, která zachovává v oleji maximum cenných látek. Její nevýhodou je však malý výtěžek lisování, a tím pádem vysoká cena. Oleje lisované zastudena jsou proto dražší než rafinované oleje. Jsou zpravidla různých barev od sytě žluté po červenou a voní a chutnají po daných plodech či semenách. Při mechanickém lisování zůstávají v oleji všechny v tucích rozpustné vitaminy, přítomné v původní rostlinné surovině (hlavně vitamin E), cenné nenasycené mastné kyseliny a další živiny. S nimi ale také zbytky pesticidů z chemických postřiků rostlin nebo polycyklické aromatické uhlovodíky ze znečištěného životního prostředí, které dokáže rafinace zčásti odstranit (to samozřejmě neplatí o bio olejích).

Nyní si však již pojďme říci něco o dalších kontroverzních látkách obsažených v běžně dostupné kosmetice. Jedná se především o silikony. Silikony našly uplatnění snad ve všech oborech lidské činnosti. Výhoda silikonu oproti „uhlíkovým“ umělým hmotám je vysoká tepelná i chemická odolnost. Jsou nehořlavé, většinou netoxické a jejich vlastnosti se dají velmi dobře regulovat. Známe tak silikony v podobě řídkého oleje až po tuhou hmotu. V kosmetice se začaly silikonové deriváty používat poměrně nedávno. Od té doby se ale mohutně rozšířily a dnes jsou k dostání silikonové deriváty pro nejrůznější účely od náplní do sprejů po speciální emulgátory. Ve složení INCI je poznáme celkem snadno. Všechny názvy které obsahují koncovku –icone nebo –icon jsou silikony (př. Dimethicone, Cetyl Dimethicone Copolyol, Polymethicone atp.). Jejich hlavní výhodou je, jak už bylo řečeno, naprostá stálost. Na pokožce nevytvářejí mastný pocit a dávají zdání sametové pleti. Ve vlasové kosmetice se používají velmi často, zanechávají vlas lesklý bez pocitu mastnoty. Vytvořit dnes vlasový kondicionér bez silikonů, tak aby byl zákazníkem dobře přijat, je již téměř nemožné. Všichni jsme si na ně rychle zvykli. V přírodě jsou však silikony naprosto nerozložitelné. Zatímco mikrotenový sáček z polyethylenu se rozloží za přibližně 300 let, stejný sáček ze silikonového plastu se rozloží za 300 000 let, a to je jen odhad. Silikony jsou našemu tělu naprosto cizí, nedokáže je nijak odbourat. V tomto ohledu představují ekvivalent křemene, který bychom si také asi do pokožky nevtírali. Silikony zůstávají na pokožce velmi dlouhou dobu, postupně ji zanášejí a pleť pomalu přestává vytvářet vlastní tukovou vrstvu. Stává se suchou a my musíme silikony používat stále dokola. O to přece výrobcům jde. Navíc jejich výroba je všechno, jenom ne ekologická. I když dnes jsou pokusy o nové způsoby přípravy silikonů, stále je neužívanější vysoce energeticky náročný proces chlorace rozžhaveného křemene, jeho alkylace a následná hydratace. Skoro ve všech krocích se používají vysoce agresivní a jedovaté látky. Aby se proces vyplatil, musí se provádět v mamutích množstvích a tím se ještě zvyšuje nebezpečnost pro životní prostředí. Přírodních alternativ silikonů ovšem mnoho není, ale v certifikované přírodní kosmetice se úspěšně nahrazuje jojobovým olejem nebo olivovým skvalenem, které mají podobné vlastnosti, ale nezatěžují životní prostředí a jsou příznivé našemu zdraví. Lidskému tělu jsou velmi blízké (skvalen je dokonce součástí přirozeného kožního mazu) a snadno se zúčastňují nejrůznějších biochemických procesů. 

Zastavme se také u glycerinu a kolagenu, které jsou v kosmetice rovněž s velkou úspěšností používány. Glycerin je nasládlá, hustá tekutina, která je silně hygroskopická. Laicky řečeno, váže na sebe vodu. Jak působí na pokožku, závisí na mnoha okolnostech. Jestliže použijeme spíše menší množství a pokud jej přidáme do emulze V/O, tedy voda v‹ oleji, pak nelze mít nejmenší námitky a naši pleti glycerin jen prospívá (zvlhčuje ji). Také v mýdlech nachází své uplatnění, pokud se jedná o přírodní glycerin vzniklý při procesu zmýdelnění, nikoliv uměle dodávaný. V ostatních případech glycerin spíše škodí - sice „zvlhčuje“ povrch pokožky, ale dehydruje podkoží. Konvenční kosmetika si s ním však nedělá příliš velké starosti a používá jej opravdu velké množství (jeho negativní účinky se samozřejmě neprojeví hned, ale až po nějakém čase. Zprvu se totiž zdá, že pokožka si téměř lebedí a je dokonale hydratovaná).  Co se pak týče výrobu glycerinu, průmyslově se vyrábí hydrolýzou rostlinného a živočišného oleje, při které vznikají mastné kyseliny a glycerol. V certifikované přírodní kosmetice si opět můžete být jisti, že glycerin je původem rostlinný, nikoliv z živočišných tuků, které jsou často výstupním produktem kafilérií. Kolagen je pak nejdůležitějším proteinem v lidském organismu. Jedná se o ve vodě nerozpustnou organickou látku, která je základním stavebním prvkem pojivových a vazivových tkání, ke kterým patří kosti, chrupavky, cévy, šlachy, zuby a kůže. Kolagen tvoří 25-30 % hmotnosti všech bílkovin v lidském těle, 10 % celkové hmotnosti a až 70 % kůže. Jeho nejmenší stavební jednotkou jsou aminokyseliny. Ty jsou spojeny specifickými, tzv. peptidovými vazbami do dlouhých spirálovitě šroubovaných řetězců. Kolagen vytváří bílé, neprůhledné vláknité útvary, které tvoří mezibuněčnou hmotu, strukturu buněk, tkání a orgánů. Kolagen účinně vyživuje a regeneruje kloubní chrupavky, šlachy, vazy a kosti. Má proto zásadní význam pro správnou funkci pohybového aparátu. Také odpovídá za obnovu kožních buněk. Stárnutím dochází k nižší produkci kolagenu a snížení rychlosti obnovy pokožky, což je jednou z příčin tvorby vrásek. Jeho nedostatek také způsobuje nižší pružnost, pevnost a hydrataci kůže. V konvenční kosmetice nejčastěji opět najdete kolegen živočišného původu, který je běžně extrahován z jatečného odpadu, kdežto v certifikované přírodní kosmetice je opět kolagen rostlinný - většinou z pšeničných proteinů či z proteinů z mořských řas. 

Také je třeba se ještě zmínit o chemických UV filtrech a jejich přírodních alternativách. Chemické filtry jsou organické sloučeniny, které pronikají do pokožky a tam pohlcují UV záření. Naši pokožku tak chrání před sluncem chemickou reakcí - přeměnou UV záření na teplo. Tyto chemikálie však s sebou nesou zároveň tři velké problémy - produkují volné radikály, a tím mohou způsobovat změny, které vedou k rakovině, narušují hormonální rovnováhu a jsou to chemické syntetické látky, které se hromadí v našem tělesném tuku. Kvalita přírodní sluneční kosmetiky se nikterak neliší od běžné kosmetiky. Významným prvkem při výrobě přírodních opalovacích prostředků a hlavním rozdílem oproti normálním opalovacím přípravkům je, že syntetické filtry jsou nahrazeny přírodními minerálními pigmenty (oxid titaničitý, oxid zinečnatý), které odráží sluneční paprsky jako zrcadlo. Naše pokožka se tedy nemusí vypořádávat se škodlivým UVA a UVB zářením, které by jinak kůže pohltila.

Nakonec se krátce zastavme u aromat a barviv, bez kterých by kosmetika tak příjemně nevoněla a tak nádherně nevypadala. V běžné kosmetice se do výrobků běžně používají nejrůznější parfémy neboli umělá aromata, která se snaží napodobit ta přírodní (přírodu však bohužel nikdy neviděla, zato jsou však mezi lidmi oblíbena a často za přírodní zaměňována - klidně se pak může stát, že člověk, který se někdy poprvé setká s pravou vůní např. vanilky, může být z její vůně zprvu nepříjemně rozčarován, protože byl celý život zvyklý na úžasně vonící vanilín). Tyto syntetické vůně a aromata poznáte velice lehce, jelikož na etiketě jsou vždy uvedena pouze jako "Parfum". Jestliže však na etiketě uvidíte Parfum* - znamená to naopak, že daná kompozice je složena výhradně z přírodních éterických olejů. Nejčastěji se však na obalech přírodní kosmetiky objevuje například toto: Limonene, Cinnamal, Linalool, Citral, Citronellol, Coumarin, Geraniol, Eugenol - všechno to jsou složky přírodních éterických olejů, které se většinou nevyjmenovávají (nevyzrazuje se tak daná originální kompozice). Co se týče barviv, situace je obdobná - v konvenční kosmetice se většinou setkáte s těmi syntetickými, příp. potravinářskými (jsou značena jako CL, např. CL 52015), přírodní kosmetika si poradí i bez nich například pomocí různých hlinek, chlorofylu, beta karotenu, černého uhlí nebo barevných jílů.

A úplně nakonec ještě k tuhým mýdlům, která si také zaslouží naši pozornost. Kromě zmíněných ingrediencí jako jsou oleje a voda se při jejich výrobě vždy musí použít hydroxid sodný alias NAOH, což je agresivní chemická látka. Nebojte se však, hydroxid sodný se nakonec při procesu zmýdelnění přemění na soli mastných kyselin a glycerin a po procesu zrání, který trvá zhruba čtyři týdny, se zbytky hydroxidu vypaří úplně. Problémem pak je pouze mýdlo, které kromě soli mastných kyselin (pocházejících z použitých rostlinných tuků) či přidaných výživných olejů a přírodních barviv a aromat obsahuje rovněž tzv. EDTA. EDTA (často v podobě tetrasodium EDTA) je jednoduše řečeno změkčovač tvrdé vody, která často brání proniknutí čisticích látek dovnitř pokožky. Pomocí této chemické látky pak mýdla zkrátka jen lépe myjí. Pozor si pak také dávejte na sodium tallowate, což je hovězí sůl pocházející z hovězího loje, v mýdlech hojně využívaná... Místo toho raději dávejte mýdlům čistě rostlinným, založeným na osvědčené kombinaci tří olejů - olivového, kokosového a palmového.

A nyní se již s naším seriálem o přírodní kosmetice definitivně rozloučíme a budeme rádi, pokud vás cokoliv napadne napsat pod tento článek do komentářů...