Aromaterapie aneb jak vybírat éterické oleje?

Kdo z nás by neznal ty malinkaté flaštičky s roztodivnými názvy, kterými se to jen hemží v různých krámcích, květinářstvích, zdravých výživách či dárkových obchůdcích? Jsou nejen malé, ale taky úžasně voňavé a nejraději bychom skoupili snad všechny. Jenže...

... není éterický (či chcete-li esenciální olej) jako olej. Protože dnes si nebudeme povídat o tom, jaký olej vybírat na jaký neduh či zvláštní potřebu, je třeba se kromě účinků zaměřit také na kvalitu toho, co kupujeme. A u éterických olejíčků to platí dvojnásob...

Jestliže začínáme s aromaterapií nebo jsme se pomocí ní rozhodli akutně vyléčit to, co nás v současné chvíli trápí, budeme zprvu zřejmě rozčarováni cenou, za jakou se éterické oleje běžně prodávají. Pak už jen stačí narazit na krámek, kde nám "tentýž" olejíček nabídnou za třetinovou cenu a my vesele odcházíme s báječným pocitem, jaký jsme neudělali kup století.

Sice jsme shodou náhod skutečně mohli pořídit kvalitní olejíček, v 99 % případů jsme však pouze naletěli ceně a zmíněný olej nám nikdy neposkytne to, co potřebujeme, tedy účinnou pomoc. Musíme si dávat pozor, jelikož se nejspíše jedná o:

1. Vonný olejíček, který nemá s tím přírodním, který se pracně "doluje" z rostlin, pranic společného. Jedná se pouze o syntetickou napodobeninu přírodní silice. Naštěstí  o této skutečnosti by nás měla informovat již etiketa. Jestliže na ní není uvedeno 100% přírodní či je tam přímo dokonce explicitně napsáno "vonný", máme jistotu, že krom libé vůně nám olejíček nic nepřinese. To je v tom horším případě. 

2. V tom lepším se sice jedná o přírodní silici, avšak tato může být jakkoliv jinak "upravena". Mohou být například smíchány dvě nebo více přírodních silicí, které spolu vytvářejí aroma podobné tomu, které by měl vydávat skutečný éterický olej, o kterém se zmiňuje etiketa. Je známo, že kupříkladu drahého karafiátového aroma se docílí smícháním levnějšího ylang-ylangu a černého pepře. Nebo, což se děje podstatně častěji, se éterické oleje jednoduše ředí oleji rostlinnými. Tuto skutečnost odhalíte pomocí primitivního testu tak, že na jakýkoliv savý papír či keramickou destičku nakapete pár kapek olejíčku a čekáte, dokud se nevypaří (od toho tyto oleje dostali název "éterické", těkavé). Pokud se tak nestane a na povrchu po pár hodinách zbyde mastná skvrna, je okamžitě jasné, že olej byl naředěn...

Jak však už přímo v prodejně poznat, že se nejedná ani o jednu z těchto variant olejíčků či snad o olej pančovaný (tj. takový, který vznikl smícháním oleje přírodního a syntetického)? Dopomůže nám k tomu několik indikátorů:

1. Cena (obecně platí, že čím vyšší cena, tím menší pravděpodobnost různých podvodů)
2. Botanický název (latinský) příslušné rostliny
3. Místo původu rostliny (např. heřmánek modrý z Nepálu)
4. Informace o způsobu pěstování a sklizni rostliny (což už je ovšem nadstandard, s nímž se setkáte zřídka)

Jestliže toto na příslušném olejíčku uvedeno není či je dokonce podezřele levný, raději jej vrátíme zpět do regálu či stojánku. Těžko lze totiž například uvěřit tomu, že 10 ml růže může stát neuvěřitelných 50,-Kč, když na jeden pouhý kilogram éterického oleje se spotřebuje 3000 kg růžových plátů, což je přibližně celková sklizeň ze období od poloviny května do poloviny června z 1 ha plantáže. Mnohem pravděpodobnější bude, že takové množství olejíčku bude stát stokrát tolik...

Tímto se dostáváme k cenové hladině jednotlivých olejů. Určitě nestojí všechny stejně (a pokud ano, zcela jistě se nejedná o přírodné oleje). Ano, růži levně určitě nepořídíme, stejně tak jasmín, pomerančový květ, slaměnku, vanilku a jiné. K těm levnějším a poměrně rozšířeným patří například různé citrusové plody nebo například tolik oblíbená levandule. Ale co si pak počít s levandulí za 70,-Kč a s tou, která stojí dvakrát tolik? I tady jsme obětí podvodu? Musíme si říci, že ne vždy. Většinou se jedná již pouze o kvalitu, tedy o původ rostliny a její způsob pěstování. Méně náročné uspokojí i "obyčejná" levandule, další zákazníci zase budou hledat speciální druhy či dokonce bio levanduli, pěstovanou za pomocí metod udržitelného zemědělství...

A co říci závěrem? Snad jen to, že záleží zcela na nás, jaká značka si získá naši přízeň. Jsou značky osvědčené, prodávající éterické oleje vysoké kvality, ale také vysoké ceny (jelikož si připlácíme i za renomé značky; jedná se většinou o zahraniční firmy), jsou značky tuzemské, jejichž oleje jsou skutečným nadstandardem, jelikož celá jejich filosofie se točí okolo aromaterapie a nebylo by jim ke cti oleje pančovat. Pak jsou také značky, kterým jde o to prodat a vydělat, ne však na úkor kvality olejů, které můžeme řadit mezi tzv. střední proud, a nakonec tu máme podezřele levné oleje značek, jimž o kvalitu nikdy nešlo a nikdy nepůjde...

Tip na závěr: Jestliže nechcete mít doma tisíce lahviček na tisíce různých neduhů, tak vězte, že pro základní domácí léčení vám postačí tato jednoduchá sada, tzv. domácí lékárnička, která obsahuje pětici éterických olejů, jejichž kombinací docílíte "pohotovostních formulek" pro první pomoc u jakéhokoliv problému, na nějž si vzpomenete...